Rozvod obecně

K rozvodu manželství dojde na základě pravomocného rozhodnutí soudu, přičemž soud musí konstatovat, že nastal rozvrat manželství, což znamená, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno.

Jednodušeji řečeno, manželství již neplní svou roli. Manželé spolu nežijí po intimní stránce, společně nehospodaří - nevedou společnou domácnost, každý si obstarává sám své potřeby, komunikace se omezí na nutné minimum, každý si tzv. po svém tráví svůj volný čas. A tento rozvrat je nakolik vážný a zásadní, že se nedá předpokládat, že by se manželská situace dala zvrátit a ještě nějakým způsobem napravit opět ve funkční manželství.

To, jakým způsobem samotný rozvod manželství bude probíhat a v jakém rozsahu se bude manželská situace rozebírat u soudu je dáno tím, zda jde o společnou vůli manželů se rozvést, zda obě strany s rozvodem souhlasí a jsou schopny se domluvit na dalších věcech s rozvodem souvisejících. V případě společné vůle se jedná o rozvod nesporný, který je rychlejší a mnohem méně zatěžující, neboť soud nezkoumá příčiny rozvratu manželství. Pokud společná vůle není, jedna ze stran s rozvodem nesouhlasí, popř. nejsou splněny další podmínky pro nesporný rozvod, jedná se o rozvod sporný. Tento typ rozvodu je jak po stránce časové, tak po stránce psychické mnohem náročnější, neboť soud musí zkoumat příčiny rozvratu manželství, musí zjišťovat, co konkrétně způsobilo nemožnost manželů dále setrvávat v manželském svazku.

Rozvod je v mnoha případech pro zúčastněné strany hořkou zkušeností, ne vždy tomu však musí být. Vše závisí zejména na schopnosti vzájemné komunikace, schopnosti vzájemného kompromisu, popř. pomoci zkušeného advokáta. Blíže k rozvodu nesporném a k rozvodu sporném v následujících příspěvcích.

V případě, že se má jednat o rozvod manželství, kdy manželé mají společné nezletilé děti, je rozvod (ať už má jít o rozvod nesporný či rozvod sporný) možný až poté, kdy opatrovnický soud rozhodne ve věcech nezletilých dětí v samostatném tzv. opatrovnickém řízení.  

 Řízení ve věcech nezletilých dětí, tři formy péče o dítě

Rozvádí-li se rodiče nezletilého dítěte, je možné zahájit rozvodové řízení až poté, kdy je pravomocně rozhodnuto opatrovnickým soudem ve věcech nezletilých dětí. Tedy až poté, co je pravomocně upraveno, jak bude probíhat péče o nezletilé dítě a jak bude zajištěna jeho výživa.

Opatrovnickým soudem nezletilého dítěte je okresní soud, v jehož obvodu má dítě bydliště. Nezletilé dítě je v řízení zastupováno opatrovníkem, který je mu ustanoven a jehož povinností je hájit zájmy a potřeby dítěte.

V řízení před opatrovnickým soudem se řeší forma péče o dítě, přičemž existuji tři možné formy péče o nezletilé dítě:

• Svěření do výlučné péče jednoho z rodičů

Dítě trvale bydlí u toho rodiče, kterému bylo dítě svěřeno do výlučné péče a druhému rodiči je umožněn pravidelný styk s dítětem a současně mu je stanovena povinnost hradit na dítě pravidelné výživné. Rodiči, kterému nebylo svěřeno nezletilé dítě do péče, je však zachována jeho rodičovská odpovědnost v plném rozsahu, jinými slovy stále má právo, resp. povinnost se podílet na jeho výchově a na zdravém a úspěšném vývoji.

• Střídavá péče

Dítě je ponecháno v péči obou rodičů, kteří se v této péči pravidelně střídají. Je stanovený pravidelný interval, např. jeden týden nebo dva týdny a dítě pobývá střídavě stanovenou dobu u jednoho z rodičů. Rodiče zpravidla nehradí na dítě výživné, neboť se předpokládá, že rodiče budou po dobu péče vykonávat výživu dítěte ve stejném rozsahu. Tato forma je zejména v posledních letech velmi diskutována. Na jednu stranu se může tato forma jevit jako velmi náročná na logistiku, vzájemnou komunikaci rodičů ale i na samotnou psychiku nezletilého dítěte, na druhou stranu je takto zachováno nejen právo obou rodičů vykonávat rodičovskou odpovědnost ve stejném rozsahu, ale může být takto zachován zejména nejlepší zájem dítěte, aby se na jeho péči a výchově podíleli ve stejném rozsahu príávě oba rodiče.

• Společná péče

Specifikem této formy je to, že rodiče nadále vykonávají společně péči o dítě. Nejedná se o příliš častou formu, neboť se vyžaduje, aby zejména rodiče spolu byli schopni dobře komunikovat a nadále spolu zůstali žít nejlépe ve stejném domě. Soud o této formě péče rozhodne jen pokud je to v nejlepším zájmu dítěte a pokud s touto formou oba rodiče souhlasí.

Obecně lze shrnout, že soud se vždy zabývá tím, zda jsou rodiče schopni se na formě péče dohodnout, pokud tomu tak je a současně je tato dohoda rodičů v zájmu dítěte, tak soud dohodu schválí a rozhodne dle vůle rodičů. Pokud se ale rodiče ve věci péče o nezletilé dítě nejsou schopni domluvit, musí o formě péče rozhodnout soud. Ten v rámci soudního řízení musí zjistit, co je nejlepším zájmem dítěte, jaké jsou možnosti a schopnosti rodičů pečovat o nezletilé dítě, jaké zázemí mu je schopen každý z rodičů poskytnout, jaké jsou výchovné schopnosti a možnosti každého z rodičů, jaké jsou citové vazby dítěte na rodiče, ale i na případné sourozence, prarodiče či další členy rodiny. Pokud soud rozhodne o svěření dítěte do výlučné péče jednoho z rodičů a rodiče nejsou schopni se domluvit ani na rozsahu pravidelného styku dítěte s druhým rodičem, upraví sud rovněž i rozsah a podmínky tohoto styku.

                                            Partnerství pro stejnopohlavní páry

K 1.1.2025 nastala účinnost novely občanského zákoníku a dalších navazujících právních předpisů, která přináší podstatné změny do života stejnopohlavních párů.

Od 1.1.2025 stejnopohlavní páry nevstupují do registrovaného partnerství, ale uzavírají tak zvané partnerství, kdy institut partnerství je občanským zákoníkem definován jako trvalý svazek dvou lidí stejného pohlaví, který se uzavírá stejným způsobem jako manželství. Nestanoví-li zákon nebo jiný právní předpis jinak, vztahují se na partnerství a práva a povinnosti partnerů ustanovení o manželství, právech a povinnostech manželů, vdovách a vdovcích obdobně.

Uzavření partnerství je od 1.1.2025 jednodušší, neboť je možné jej uzavřít na kterémkoli matričním úřadě, popř. na jakémkoli jiném vhodném místě. Partneři si mohou mimo jiné určit společné příjmení, mohou mít společné jmění manželů, kdy v případě úmrtí, rozchodu nebo jiných situacích bude docházet k majetkovému vyrovnání, partneři mohou po sobě dědit, dle stejných pravidel, která platí pro manžele. Jeden z parterů může tzv. přiosvojit dítě jehož biologickým rodičem je druhý partner. Partner, který dítě přiosvojil se stává plnohodnotným zákonem uznaným rodičem. Partneři však stále nemohou požádat o společnou adopci dítěte, tak jak je tomu u manželů.

Jednoduše řečeno, partnerství je více než registrované partnerství, není ale zcela postaveno na roveň manželství. Na partnerství je nutné užívat analogii manželství a zjišťovat, zda v konkrétním případě lze užít u partnerů právní úpravu totožně jako u manželů, nebo je potřeba se řídit jinou právní úpravou.

Registrovaní partneři nepřecházejí automaticky do partnerství. Registrovaným parterům od 1.1.2025 nevznikají automaticky práva a povinnosti jako partnerům. Pokud např. v současné době chtějí registrovaní partneři mít mezi sebou režim společného jmění, je potřeba, aby nově uzavřeli partnerství podle občanského zákoníku. Uzavřením partnerství se poté automaticky zruší registrované partnerství.

Změny v rozvodovém řízení a další očekávané změny v rodinném právu prozatím nejsou účinné

K 1.1. 2025 měla nastat účinnost tzv. rozvodové reformy, tedy mělo dojít k podstatným změnám v rozvodovém řízení, které se mělo zejména v těch případech, kdy panuje mezi oběma manželi shoda na rozvodu, zrychlit a zjednodušit.

Jelikož došlo k odložení účinnosti novely občanského zákoníku, platí nadále počínaje lednem 2025, že manželství lze rozvést v rámci tzv. rozvodu nesporného, kdy panuje mezi manželi shoda a v rámci rozvodu sporného, kdy jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí. U nesporného rozvodu je potřeba, aby byly splněny zákonem stanovené podmínky a i přesto, že oba manželé s rozvodem souhlasí, musí soud konstatovat na základě provedeného dokazování, že u manželů nastal kvalifikovaný rozvrat manželství. Výslech obou manželů u soudu je zpravidla krátký a jde jen o formalitu. Nicméně je stále nutný. U sporného rozvodu je prokazování kvalifikovaného rozvratu manželství jádrem celého řízení, kdy dokazování rozvratu manželství a jeho příčin, má mnohdy za následek, že se rozvodové řízení může protáhnout až na několik let.

Stále platí, že pokud rozvádějící se manželé mají společné nezletilé dítě, musí vždy před samotným zahájením rozvodového řízení proběhnou samostatné opatrovnické řízení ve věcech nezletilých dětí. V tomto řízení musí být pravomocně rozhodnuto o poměrech k nezletilému dítěti, popř. musí být soudem schválena dohoda rodičů ve věci nezletilého dítěte. Tedy musí být rozhodnuto o tom, jaký druh péče rodičů ve vztahu k jejich nezletilému dítěti byl nastaven, popř. schválen. Stále i počínaje lednem 2025 platí, že se péče o nezletilé děti dělí na péči výlučnou jednoho z rodičů, péči střídavou, popř. péči společnou.

Opatrovnické řízení není zatíženo žádným soudním poplatkem. Soudní poplatek za řízení rozvodové, bez ohledu na to, zda jde o rozvod sporný či nesporný, je ve výši 2.000,- Kč.

Co nás snad v průběhu roku 2025 čeká za změny v rodinném právu.

Tak zvaná rozvodová reforma, jejíž účinnost se z 1.1.2025 posunula prozatím na neurčito, by měla ještě více zjednodušit doposud platný nesporný rozvod. Nově by se mělo jednat o tzv. rozvod smluvený, kdy by se již zcela upustilo od zjišťování existence rozvratu manželství, ani formální výslech manželů by již neměl být nutný a rozvod by mohl proběhnout jen za účasti právního zástupce. Navíc by již nemělo být nutné prokazovat, resp. tvrdit, že manželé již více jak 6 měsíců žijí odděleně. Tento smluvený rozvod by měl být nadále zpoplatněn soudním poplatkem ve výši 2.000,- Kč.

V případech, kdy mezi manželi nebude panovat shoda na rozvodu manželství, půjde o rozvod sporný. Podstatnou změnou, a především odlehčením v tomto typu rozvodu, by mělo být to, že soud již nebude z úřední povinnosti zjišťovat příčiny rozvratu manželství. Požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství by měl být zachován jen ve zcela specifických případech. Manželé by měli být motivování ke snaze se na rozvodu manželství dohodnout tím, že soudní poplatek za rozvod sporný by se měl zvýšit na částku ve výši 5.000,- Kč.

Rozvodové řízení by mělo být automaticky spojeno s řízením opatrovnickým. Pokud tedy manželé mají nezletilé dítě, bude se podávat společně návrh o určení poměrů k nezletilému dítěti a návrh na rozvod manželství a ve věci bude rozhodováno v rámci jednoho soudního řízení. To by mělo platit, jak pro rozvod smluvený, tak pro rozvod sporný. V případech, kdy to vzhledem k okolnostem nebude vhodné, může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení.

V opatrovnických věcech bude maximální prioritou, aby se rodiče na všem domluvili a sami si uspořádali péči o společné nezletilé dítě. Pokud budou rodiče schopni domluvy a bude mezi nimi panovat shoda, která je ve prospěch dítěte, nebude nutné, aby se soudního jednání účastnil tzv. kolizní opatrovník, který doposud vždy hájí práva nezletilého dítěte v opatrovnickém řízení. Pouze v těch případech, kdy by mělo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem nebo mezi zájmy dětí týchž rodičů, jmenuje soud nezletilému dítěti kolizního opatrovníka.

Novela by měla rovněž zrušit současné rozlišování jednotlivých forem péče o dítě, tedy dělení na výlučnou péči jednoho z rodičů, střídavou péči a péči společnou. Pokud se na tom oba rodiče shodnou, měl by mít soud nově možnost rozhodnout, že nezletilé dítě zůstává v péči obou rodičů a pouze pokud se rodiče shodnout nedokáží, měl by soud sám určit rozsah péče každého z rodičů a současně rozhodnout o jejich vyživovací povinnosti.

Kdy přesně by nastíněné změny měly začít platit však není prozatím zřejmé.